Před bitvou

Tady se budeme bít!

V nočních hodinách se císař vrací do Brna, kde se bude zdržovat až do 29. 11., vést určitá politická jednání s pruským vyslancem a nařizovat některá organizační opatření. Čeká na pohyby koaličních armád a hodnotí informace o počtech.

Podívejme se počty vojsk i my. Jsou samozřejmě poplatné době, informacím z různých pramenů a často i zkrášlování či zvyšování počtů z hlediska propagandy nebo i z ješitnosti vojenských historiků.

70 000 : 90 000

Francouzi měli krátce před bitvou asi 60 tisíc pěšáků, něco přes 10 tisíc jezdců a kolem 150 děl.

Spojenci mohli počítat s asi 70 tisíci pěšáky, přibližně 20 tisíci jezdci a kolem 250 děl.

Počty hovoří ve všech možných variantách ve prospěch spojenců. Důležitým faktorem se tedy stalo rozmístění sil a jejich použití na tom nejsprávnějším směru a tou nejefektivnější formou.

 

Spojenecká vojska vyrážejí proti francouzské armádě z Olomoucka již 27. 11. 1805. Není zcela jasno, kde je nejvyšším velitelem. Zcela určitě to není rakouský císař. Ambice z hlediska počtu armády má car Alexandr I., který přesunuje část zodpovědnosti na maršála Kutuzuva i některé rakouské generály. Je to pro něj výhodné, při případném neúspěchu bude mít na koho svalovat vinu.

 

Vyprovokovaný mladý car

Car nedbá varování maršála Kutuzova a jeho rad, aby vyčkal na další posily z Ruska, které jsou již docela blízko. Potom by byla porážka Francouzů zcela jistá. Car se však nechává až do konečných rozhodnutí doslova vyprovokovat svými mladými šlechtickými přáteli a chce se prostě co nejdříve stát vítězem a hvězdou celého tažení.

Autor: Ladislav Mucha