Evropské souvislosti aneb proč k bitvě došlo?

Těmito prostředky jsou samozřejmě míněny prostředky násilné. Zahraniční politika jako projev vnější funkce státu směřuje i k prosazování  zájmů ekonomických.

A právě tento problém byl počátkem vzniku válečného konfliktu v roce 1805, který byl zahájen u pobřeží Atlantiku a skončil bitvou u Slavkova a mírem v Bratislavě.

Proti Anglii bez Anglie

Císař Napoleon soustředil svoji armádu u pobřeží za účelem invaze do Velké Británie, čímž chtěl vyřadit ze hry největšího ekonomického soka Francie. Velké Británii se podařilo doslova vydupat ze země třetí koalici vzniklou spojenectvím carského Ruska a skomírajících zbytků Svaté říše národa německého, v jejímž čele stál císař František II.

Ruským zájmem reprezentovaným mladým, ambiciozním carem Alexandrem I., bylo navíc rozšířit svůj vliv do střední Evropy.

Spojenečtí agresoři

Koalice vojensky vtrhla do Bavorska, které bylo spojencem císařské Francie a z postupu vojsk bylo patrno, že cílem je území Francie. Tím se koalice jednoznačně dostala do pozice agresora.

Napoleon zrušil svůj tábor na pobřeží a dne 25. srpna 1805 vyrazil vstříc nepříteli. Pochod francouzské armády přes Bavorsko, podél toku Dunaje k Vídni a od Vídně k Brnu trval do 19.11. a byl ukončen vítěznou bitvou u Slavkova dne 2.12. 1805.

Ponechme stranou všechny události, k nímž došlo v době cesty a věnujme se dění přímo v jihomoravském regionu.

Autor: Ladislav Mucha